Jdi na obsah Jdi na menu
 


Straka

3. 8. 2014

Straka

     V létě je zahrada ten nejkrásnější obývák, který znám. Ať při jídle, či při kávě je co sledovat. Tady se děje takových věcí, že se nestačíte dívat okolo sebe. Každé ráno se tu vyhřívá krásná zelená ještěrka na plochém kameni. Nedávno se mě nastěhovala mladá 25cm užovka do bazénku kde mám odložené vodní rostliny.

  Poslední dobou tu na mne neustále pokřikuje a stéle mne sleduje, mladinká asi opuštěná straka. V odborné literatuře se dočtete, že mláďata straky i když vyletí z hnízda, skoro rok ještě lítají s rodiči a učí se lovit ale i jiné návyky.

  Ať jsem dělal cokoliv, mládě straky stále na mne pokřikovalo. Drželo se v uctivé vzdálenosti, ale dá se říct, že pozemek mojí zahrady neopouštělo. Začal jsem jí podstrojovat krmení na zahradní stolek. Do staré misky po kocourovi jsem ji začal dávat slunečnici, žížaly, spadané slaďoučké blumy. Naučila se a chodila tam jak do kantýny. Někdy se stalo, že ji předběhl nějaký kosák a to se pak mohla zbláznit, jak se vztekala a kosa hnala pryč. Všimnul jsem si, že jí nejvíc chutnají těstoviny, vřetýnka. To si klidně přilítla i pro nášup. Začala být krotká tak, že když jsem jí nesl večeři, tak už čekala na druhé straně stolku. Občas tam i v noci přespávala, říkal jsem si, aby ji tu nesebrala nějaké kočka ve spánku.

    V té chvíli ve mně začal zrát nápad, že ji chytím a ochočím. Vím, že se dá i naučit mluvit. Jenže straka je straka a ne žádný blbec. Cokoliv jsem umístil poblíž misky, bylo znamením pro straku, že je něco špatně a řvala z dálky, ale nepřišla. Tak nástražný systém nepřipadal v úvahu. Ale já jsem ji až tolik nevadil  a tak jsem se snažil postupně  zmenšovat vzdálenost mezi námi, když žrala. Moc se jí to nelíbilo, ale těstoviny na ni platily. Už jsem u ní sedával na dosah natažené ruky. Ale sebemenší pohyb ji rušil. Bylo mě jasné, že mám na to jen jediný pokus, jinak už důvěru jen tak rychle nezískám, pokud neulítne vůbec. A ona jako by to tušila a stavěla se pravidelně na moji levici a tou jsem si netroufal. Musí to být rychlé a nesmím ji ublížit a to levou asi nedám. Ani nevím, jak k tomu došlo, ale prostě jednou se sekla a přišla mě na pravou ruku a proti svému vzletu. Nejhorší na tom bylo, že neustále po očku kontrolovala každý můj jen náznak pohybu. Tak to musí být jak výstřel! No asi mne špatně odhadla a neuvědomila si že proti mojí pravičce je blesk obyčejný  loudal  J !!! Vztekala se, řvala a kousala. Měl jsem pro ni už připravené staré ale prostorné terárium a ze shora jsem jí ho zakryl mřížkami, aby se na ní nic nedostalo.

   No neměla mě asi v tu chvíli moc ráda. Dnes už ani neblázní, když k ní přijdu. Žere v pohodě z ruky, začíná si i se mnou hrát. Stále se jí jen nelíbí když ji chci vzít do ruky ale dnes už rošťačila tak, že jsem došel pro foťák. Moc jí zajímaly všechny věci, které se na něm leskly a tak jsem měl možnost si ji v klidu nafotit. No posuďte, že je to profesionální modelka a kdo to říkal, že straka je černobílá? Všimněte si jak krásně hraje všemi barvami v lesku na svých tmavých pérech,.                                                                                     Fotky jsou zde. 

Taky jedna událost ze zahrady : Navštívila mne srnečka a nějaký den u mně pobyla :-))).