Jdi na obsah Jdi na menu
 


Drahé kamínky sebrané na březích Berounky

30. 7. 2014

  Drahé kamínky sebrané na březích Berounky

   No řekněte sami, nejsou toto přímo  ty skutečné  drahokamy rozeseté podél  břehů řeky Berounky: Křivoklát, Nižbor, Žebrák, Točník, Karlštejn a to je vše podél řeky Berounky v délce necelých 20ti km (vzdušnou čarou). Cesta se tam sice o malinko ntáhne četnými serpentýnami   kličkující mezi skalisky v hlubokých lesích, ale je se na co stále dívat. Samotná řeka není nic až tak zvláštního, je to trochu takový do šíře přerostlý potok, který málokde přesáhne svojí hloubkou hranici 150 cm. Co je na Berounce vysoce zajímavé je flora a fauna

    Flora - Jsou tu nádherné a hluboké lesy (pozor v lesích na zvěř! Během krátké chvilky mně zkřížily cestu 2 divoká prasata a asi po 2 km dokonce nádherný jelen). A o kytičkách by se dalo hodinu hovořit. 

  Fauna – no je toho moc, než bych tu vše stihnul vypisovat! Mne ze všeho nejvíce zaujalo, že je zde jedno z mála nalezišť převelice vzácného listonoha letního. Trochu jsem po něm i pátral ale bohužel. Rád bych ho viděl na živo a rád bych si ho vyfotil, snad příště. Prohlédněte si ho zde, je 10 až 12 cm velký a mě osobně od pohledu připomíná  živého trilobita !

  Ono celý kaňon vyhloubený Berounkou je moc krásný a zajímavý a asi to bude příště na celodenní výlet, určitě je tu co poznávat. Vždyť celé toto území Křivoklátska je pod ochranou UNESCO. Kaňon jsem navštívil jen za účelem krátkého odpočinku. Cíl mé cesty byl jiný.

  Přijel jsem obdivovat sídla našich králů. Oni totiž velmi dobře věděli kde je krásně a kam se uchýlit před běžnými starostmi.

  Je zajímavé, že čím větší hrad tím hůř se hledá! Najít takový Karlštejn ve volné přírodě tak aby fotka jak se říká „sedla“, je docela dost velký problém. Hrad je vidět z dálky pouze z golfového hřiště, protože to jsou velké holé plochy, poté se na dlouho zcela ztratí. Na chvilku se objeví z kraje stejnojmenné obce Karlštejn, aby zase za par metrů nadobro ztratil. Objevíte ho, až když stojíte přímo pod ním a v té chvíli vás ohromí svojí majestátnou mohutností. Pod ním vede silnička, po které se dá obhlédnout prakticky ze všech stran. Na konci obchůzky jsem si na baráku všimnul parádní fasádní malůvky. Je na ní nápis Karlův Týn. Tedy nikoliv z Německého Stein – kámen ale staročesky Tejn – hradba, hrad!

  Po krátkém přejezdu se dostanete do města Beroun, ze kterého odbočíte na jih aby jste se dostali  ke hradu Točník a hned na vedlejším kopci je Žebrák. Je to jedno z mála souhradí v celé Evropě a prokazatelně největší u nás v republice. A i tyto dva hrady, byly hrady našich králů. Jen mě nějak nešla do hlavy kombinace králova hradu se jménem Žebrák. Vše je docela vtipně vysvětleno v tomto přiloženém videu z naší ČT.

   Sotva popojedete proti proudu Berounky je při cestě na vysokém skalním útesu další zajímavý a hodně starý hrad (i když tak nevypadá, je nově opraven) Jeho jméno je Nížbor. Jeho zakládající listinu vydal král Přemysl Otakar II.  A původní jméno bylo „ hrad na Mži“ – staročesky: Myzburk. Původně gotický hrad byl přestaven do dnešní podoby na barokní zámek. Ta nejkrajnější část nad skalou, je kaple, která pochází z 13. stol. Zámek je celý nově opraven a dnes je tam expozice o Keltech. Těsně pod zámkem je krásná vyhlídka, s velkým vztyčeným křížem, do údolí řeky Berounky.

   Po pár kilometrech nádhernými lesy začíná opět podobný problém s hledáním velkého hradu, jako s Karlštejnem. Zažijete to opět i při hledání Křivoklátu. Fotit Křivoklát jako takový je na delší turistické běhání po okolí. První možnost je po přejití lávky od parkoviště, těsně před hradem, nebo po lávce na druhý kopec ,  na vyhlídku Paraplíčko, zde je také  Pomník Karla Egona II. z Fürstenberka.  Další možnost je dole, od mostu u kapličky nebo z druhé strany v poslední zatáčce přes plechová vrata.

   Na nádvoří hradu je volný přístup a je tam spousty zajímavých věcí. Krásná hradní studna se zvláštními převody, vstup na hradby s věžičkou, velká kašna a jeden uřvaný krkavec, který přímo zuřil, když jsem si ho fotil. A taky kocour, kterému jsem šáhl v jeho spánku na lehce ocas. Vyjel po mně, jako že mě chce ukousnout hlavu!!! Asi se dost lekl.

   Další cesta již směřovala pomalu k domovu. Na hranici, při výjezdu z Křivoklátska je obec Velká Buková , která si postavila svoji dost zajímavou rozhlednu, tak musím ještě tam. To se přeci musí prozkoumat, i když momentálně počasí na rozhlížení zrovna nic moc. Ale rozhledna je to opravdu krásná.

   A domů zase zpět přes Mělnik, ještě pár obrázků v zapadajícím sluníčku a ještě jeden na Bezděz a výlet je u konce. Pravda jsem trošku uťapaný, bylo to na celý den, ale určitě to stálo za to! 

          foto najdete opět na Rajčeti.cz zde. Nejnutněšjší popisky jsou opět pod obrázky.