Praha Václavské náměstí
Praha Václavské náměstí
To takhle jednou v pátek (11.4 2014) jsme si dali, my staří spolužáci ze ZDŠ Spořilova, sraz v Praze na Václavském náměstí v kavárně Jizera.( Povídání a fotky o srazu – odkaz najdete na konci tohoto textu.)
Do Prahy jsem dorazil tentokráte autobusem na Černý most a odtud metrem na Václavák.
Sice jsem bývalý Pražák, ale opravdu dlouho, ani nepamatuji kdy naposledy, jsem si vylezl na schody před Národní muzeum, abych si prohlédl Václavské náměstí ze shora. Václavák je pro Pražáka až tak okoukané místo, že ho většinou jen profrčí a jde spíš někam na Staromák, Malou stranu či Petřín a tak. Zde se spíš jen demonstruje anebo srocuje národ při různých událostech.
A tak, když jsem tentokrát vylezl z metra, zamířil jsem na tento ochoz. Odtud je Václavské náměstí jako na dlani. Docela mě tento pohled potěšil a ihned se mě vybavilo větší množství souvislostí a zajímavostí, které jsem již skoro dávno zapomněl.
Pravda, sv. Václav stojí stále na svém místě, i když vím, že ta historie okolo pomníku jezdecké sochy je daleko složitější, než by se nám dnes zdálo. Ono i to náměstí má svou dlouhou historii a člověku se vše začne pomalu vybavovat teprve, až si tu chvilku postojí a zavzpomíná.
Vzpomínám, že za mlada jsme neříkali Václavské náměstí, ale Trafáč či Trafo. Jak jsem se tenkrát dozvěděl, tak už naši rodiče používali označení Trafouš, Trafo, Traf či Trafalgar, což byla odvozenina od londýnského Trafalgar Square, které v Londýně plnilo podobnou centrální shromažďovací funkci. Když jsem na tomto místě v Londýně pod Nelzonovým pomníkem stál a rozhlížel se po okolí, ani jsem tenkrát netušil jaké souvislosti to má s naším nejznámějším náměstím.
Pamatuji si, že se občas taky říkávalo Václaváku Koňský trh. Tento název je ale náš, původní. To ještě tu nestála nynější Myslbekova socha sv. Václava nahoře na náměstí. Stával tu uprostřed tržního náměstí, jiný raně barokní jezdecký pomník, taky sv. Václava , ale tehdy stával níže, v jeho středu. Tato původní kamenná socha od Jana Jiřího Bendla z roku 1678 , byla v roce 1879 přemístěna do Štulcových sadů na Vyšehradě, kde stojí dodnes.
Myslbekova jezdecká socha sv. Václava byla umístěna před budovu Národního muzea v roce 1913 - Sv. Václav je ve společnosti dalších českých svatých patronů:sv. Ludmily, sv. Anežky České, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha.
A taky se mě nějak zázračně vybavilo, to asi silou tohoto sugestivního místa, že nás ve škole učili, že kůň pro sv. Václava byl dlouho vybírán až nakonec to vyhrál a stál Myslbekovi modelem ukázkový kůň Ardo, jímž se pyšnil jezdecký pluk v Písku.
A opravdu jsem po krátkém hledání na internetu našel tyto souvislosti, které vám zde předkládám:Z chovu píseckého hřebčína pocházel i legendární kůň Ardo, který stál modelem sochaři J. V. Myslbekovi, když modeloval pomník sv. Václava pro pražské Václavské náměstí. Jedna z Myslbekových studií dnes stojí na nádvoří hřebčince, v němž se pravidelně konají aukce koní.
Dokonce se mně odkudsi v paměti vynořilo, že sochař s tím to krasavcem vytvořil čtyři pohybové studie. Bohužel dohledat se mě podařilo jen dvě. Jedna stojí dodnes v Písku a druhá na Slovensku v Košicích.
A náměstí samotné má taky pár zajímavostí. Jako ve většině případů v Praze, vděčíme za jeho vznik Karlu IV.
Jak praví encyklopedie, v roce 1348 založil král Karel IV. Nové Město pražské. Plán města obsahuje celou řadu otevřených prostranství určených pro trhy. Jedním z nich byl i Koňský trh. Na jihovýchodním (horním) konci náměstí končilo u novoměstských hradeb.
Zde stávala Koňská brána, zbořená spolu s pražskými hradbami roku1875. Na jejím místě vyrostla v letech 1885 až 1890 podle projektu Josefa Schulze budova Národního muzea.
Jen pár osobních poznámek. Když jsem si to vyšlapoval v Paříži po Shanzelize zjistil jsem, že je to bulvár v naprosto stejném stylu, jen ten náš, je o hodně menší. Václavák je 682 m dlouhý a 60 m široký bulvár na Novém Městě, který vede od Národního muzea k Můstku k hranici Starého Města.
A ještě k tomu názvu Můstek. Tam opravdu byl kdysi skutečný můstek, jež se klenul přes hradní příkop a cesta pak pokračovala přes Koňský trh k pozdější nové hradní bráně pak již zvané Koňské, kterou ještě o něco později přestavil vídeňský architekt Peter Nobile. V podobném stylu vystavěl v letech 1821–1824 i hradní bránu Burgtor ve vídeňském Hofburgu a opravdu, když jsem si ji ve Vídni prohlížel, lišila se jen počtem průjezdních oblouků.
A tak jsem tu stál a přemýšlel, jaké se tu děly veliké změny v minulých časech a co se tu vlastně za poslední roky změnilo teď. Našel jsem zde jen velmi málo věcí a říkám si, že teda nic zrovna moc pozitivního. Pod muzeem hučí mraky aut - po určitě sem nepatřící magistrále, dole uprostřed v chodníku je vyvýšené označené místo kde se upálil Jan Palach a nahoře za mnou je rozstřílená fasáda muzea od bývalých bratrů, vojáků Varšavského paktu. Na Karla IV. nějak asi nemáme!
Přesto je odtud pohled na celé náměstí, kde se toho tolik již událo, zcela vyjímečný a stojí to za to si tu chvilku postát a zavzpomínat.
Udělal jsem tu pár obrázků (popisky jsou pod obrázky) a nabízím vám je zde,
A protože se mě rozezvonil mobil, to naše Staňka, že jestli jsem se někde zase nezakoukal, že mne už spolužáci čekají. No tak já už musím honem jít, a kdo chce se mnou, tak ať si kline zde.
