Průhonice
Průhonice
Již dlouho jsme si slibovali, že navštívíme známý park a zámek v Průhonicích. Dokonce to bylo tak dlouho, že když jsme tam vyrazili, byly už skoro všechny rododendrony odkvetlé.
Ale rododendrony nejsou vše, i když se jich v parku prý zde nachází až 8 000 různých keřů. Tak například stromů a jiných dřevin je zde z celého světa svezeno a pěstováno v počtu 1600 druhů. Průhonice jsou jakýmsi genofondem a zároveň významným krajinným prvkem. Patří mezi nejznámější chráněné Národní parky, který je uznán jako naše Národní kulturní památka a dokonce si nese i označení památka UNESCO.
Jeho rozloha je úctyhodná, měří 250 ha a protéká jím říčka Botič, do které se zde vlévají dva potoky - Dobřejovický a Zdiměřický. Při soutocích vznikají četné meandry, slepá ramena a tůně, mnoho jezů a menších vodopádů. V parku se také nacházejí 3 rybníky, Podzámecký, Labeška a Bořín. Je hezké pozorovat vodní ptactvo a ryby, ale i další dění kolem vody, která úžasně oživuje park. Dá se tu nachodit hodně kilometrů mezi krásnými a vzácnými stromy. Mimo jiné se mě zde poprvé podařilo vidět i nafotit fantastické květy neobvyklého stromu, liliovníku tulipánokvětého, který pochází až z daleké severní Ameriky a jentak ho u nás neuvidíte. Dá se tu mnohé vidět. Například dlouhá, 20m vysoká skála, osázená skalničkami, která je prý největším přirozeným alpinyráriem na světě. Koho baví skalničky, má o hodiny zábavy postaráno.
Při zakoupení vstupenek (nejsou drahé - důchodce nad 65 let to má za 30.-kč na celý den ) dostanete plánek cest v parku. Pozor na to, dá se tu hravě zabloudit ! V každé křižovatce cest je umístěn sloupek a na něm jsou tři barvy směrovek. Každá určuje trasu. Malý okruh, základní okruh a celkový okruh. Působí to docela zmatečně, zvláště ve chvíli, kdy si řeknete: toto vypustím a tamhle bych se chtěl dostat. Těch propojek a cestiček je tu mnoho! Všimněte si čísel na sloupcích, souhlasí s očíslováním křižovatek v mapce. Pokud půjdete od čísla k číslu zbavíte se problému s blouděním, jinak je to docela na prášky :-))).
Neměli jsme zrovna krásné počasí, ale nepršelo a ani nebylo vedro, bylo příjemně na procházku. Jeli jsme ve všední den. Přes Prahu tam i zpět byly sice zácpy, ale celkově se nám výlet vydařil. Máme hřejivý pocit z příjemně prožitého dne, bude zase na co vzpomínat. Kamarádku Vlaďku jsme dovezli zpět do Liberce a doma jsme příjemně uťapkaní rádi odpočívali u televize. Hravě tu naběháte 10km a víc!
Hodně dlouho jsem v Průhonicích nebyl a rád jsem si je zase po létech oživil. Průhonice prostě nezklamou. Fotky z parku a zámku jsou zde.
